Pojištění proti povodni: Ochrana vašeho bytu za pár stovek měsíčně

Jak se Tomáš dozvěděl, že pojištění je součást hypotéky

Tomáš, třicetiletý architekt z Brna, si přáli koupit první byt. Našel krásný třípokojový byt za 3,5 milionu korun nedaleko centra města. Banka mu schválila hypotéku na 2,6 milionů (zbývajících 900 tisíc měl ze spořen). Byla to skvělá zpráva – měsíční splátka by byla kolem 13 400 Kč při sazbě 4,2 % na 25 let.

Pak přišel email od bytového pojištění. Banka v něm informovala, že nepovolí čerpání hypotéky bez pojistky od všech rizik. Mezi nimi bylo i pojištění proti povodni. Tomáš si pomyslel: „Proč? Můj byt je v druhém patře, voda sem určitě nedoletí.“

Má pravdu jen z části. Pojištění proti povodni není jen o tom, že voda fyzicky zatopí váš byt. Je to komplexnější.

Co je pojištění proti povodni a proč ho banky vyžadují

Pojištění proti povodni chrání vaši nemovitost a věci v ní před poškozením způsobeným přírodními živly. Patří sem:

  • povodně a přetékání vodotečí
  • vydutí nebo vyrvání zásuvky do vodovodu či kanalizace
  • náhlé úniky vody z vodovodního řadu
  • v některých případech také sesuvy půdy a laviny (regionálně)

Proč ji banky vyžadují? Protože si nemovitost pronajímají jako zástavu. Pokud byt zatopí, jeho hodnota klesne a banka přijde o bezpečnost své půjčky. V mnoha případech si banka pojistku koupi jako svou povinnost do smlouvy – to znamená, že vy ji platíte, ale pojišťovna vyplácí náhradu nejdřív bance, aby pokryla své pohledávky.

Podle Českého svazu pojišťoven má pojištění proti povodni v hypotečních smlouvách pokrytí téměř 95 procent nemovitostí financovaných bankou. Není to tedy něco, co můžete obejít.

Kolik pojištění proti povodni stojí

Cena se odvíjí od čtyř hlavních faktorů:

  1. Pojistná částka (hodnota nemovitosti) – čím dražší byt, tím vyšší pojistné
  2. Lokalita – okresy se vysokým rizikem povodnění platí více než bezpečné oblasti
  3. Typ nemovitosti – starší dům v údolí platí více než moderní byt v třetím patře paneláku
  4. Samopojistka (spoluúčast) – vyšší spoluúčast = nižší pojistné

Vraťme se k Tomášově bytu v Brně. Pojistná částka byla 3,5 milionu korun. Brno patří do středně rizikové zóny – není přímo v údolí, ale má historii problémů se záplavami. Pojišťovna ČPP mu nabídla pojistné za cca 2 400 Kč ročně, tedy 200 Kč měsíčně. U Allianz byla nabídka 2 650 Kč ročně.

Je to málo? Ne, není to. Srovnání je ale obtížné, protože každá pojišťovna počítá riziko jinak.

Pokud by byl Tomáš ve vysoce rizikovém regionu – například v některé části Moravskoslezska nebo Čech (zejména podél řek Labe, Vltavy, Moravy) – platil by 1,5 až 3 procenta z pojistné částky ročně. To by znamenalo 4 500 až 10 500 Kč za rok, tedy 375 až 875 Kč měsíčně.

Pokud by byl v nízkorizikovém místě (vyšší lokality, vzdálené od vodotečí), mohl by počítat s 0,5 až 1 procenty ročně, tedy 1 750 až 3 500 Kč za rok.

Lokalita Roční pojistné (příklad: 3,5 mil. Kč) Měsíčně
Nízké riziko (vyšší lokalita, vzdáleno od vody) 1 750 – 3 500 Kč 145 – 290 Kč
Střední riziko (jako Brno) 2 000 – 4 000 Kč 165 – 330 Kč
Vysoké riziko (údolí, blízko řek) 4 500 – 10 500 Kč 375 – 875 Kč

Co pojištění proti povodni neplatí – a to je důležité

Zde se často liší očekávání od reality. Když Tomáš podepsal pojistku, viděl seznam výjimek dlouhý jako lístek na poště.

Pojištění proti povodni neplatí za:

  • škody způsobené zanedbáním údržby (oprava střechy byla odkládána 5 let a pak dešťuje dovnitř)
  • škody, když víte o hrozbě a nic neuděláte (varovné SMS a vy neuzavřete okna v suterénu)
  • škody na movitém majetku, pokud není pojištěn zvlášť – pojistka tedy chrání stěny, podlahy, elektroinstalaci, ale ne váš nábytek ani elektroniku
  • běžné úniky vody a prosakování (to je na vás)
  • škody na věcech v objetí škody (auto, která stála u domu)

Tomáš si všiml jedné klíčové věci: pojištění chrání nemovitost, ne jeho osobní věci v ní. Proto si kromě pojistky do hypotéky pořídil domácí pojištění od Generali, které kryl nábytek a elektroniku. Stálo ho dalších 150 Kč měsíčně, ale spát se mu spalo líp.

Jak se pojistka aktivuje – co dělat když přijde povodeň

Představte si, že přijde srpen a Českou republiku zasáhne letní povodeň. Voda se dostane do vašeho bytu do výšky půl metru. Co teď?

Prvních 24 hodin jsou rozhodující. Musíte:

  1. Informovat pojišťovnu bez zbytečného zpoždění – nejlépe telefonem na linku dostupnou 24/7, pak písemně
  2. Vytvořit fotodokumentaci – všech škod, i těch částečných. Pojišťovna bude chtít důkaz
  3. Zajistit prevenci dalších škod – odvodnit místnost, odvětrat, aby nedošlo k plísním (pojišťovna to očekává)
  4. Zachovat všechny poškozené předměty – znalec je bude chtít vidět, aby se přesvědčil, jak vážná škoda je
  5. Sběr dokladů – faktury na opravu, kterou jste si nechali udělat, obchody, kde jste koupili náhradní věci

Pojišťovna pak vyšle znalce. Ten zmapuje škodu a určí její výši. Tady se věci zkomplikují, pokud jste si nepořídili pojistku včas. Známe případy, kdy pojišťovna zjistila, že pojistka byla zrušena tři měsíce předtím, protože si ji lidé neprodloužili.

Výplata pojistného plnění obvykle trvá 30 až 60 dní od moment, kdy pojišťovna obdrží všechny potřebné dokumenty.

Pojištění a hypotéka – vztah, který musíte pochopit

Hypoteční smlouva obsahuje paragrafy, které určují, jaké pojistky musíte mít. Typicky to vypadá takto:

„Dlužník se zavazuje zajistit pojistku nemovitosti na minimální výši odpovídající zástavní hodnotě stanovenou znaleckým posudkem. Pojistka musí pokrývat rizika požáru, vichřice a povodně. Pojišťovna musí být smluvně zavázaná uznávat práva věřitele (banky) na pojistné plnění.“

To znamená: banka sleduje, zda pojistka existuje. Když si ji vezmete u jejich partnera (ČPP, Allianz, Uniqa), banka to vidí v systému. Když ji vezmete u konkurence, musíte ji banku písemně nahlásit. Nejde-li to, banka si ji vezme sama a připisuje vám to do hypotečních splátek.

V praxi: banka vám řekne, která pojišťovna jí „vyhovuje“ a vy si ji u ní vezměte. Není to práv ideální pro konkurenci, ale je to standard v České republice. Pokud chcete pojistku od jiné pojišťovny, musíte ji banku upozornit aspoň 30 dní předem.

Lze si pojistku vypůjčit či ji někam nezaplatit?

Krátký výraz: ne. Dlouhý:

Pojistka je součást hypotečních povinností. Když ji neplatíte, banka to vidí a může:

  • Zvýšit vám sazbu hypotéky (tzv. penalizační přirážka, obvykle +0,5 až 1 procento)
  • Vyzvat vás, abyste si ji zajistili do 30 dnů
  • Koupit si ji sama a připisovat vám ji do splátky (nejhorší scénář – zaplatíte více, než by stála na trhu)
  • V extrémním případě – zrušit hypotéku a domáhat se splacení zbytku jistiny

Nemá tedy smysl se jí bránit. Je to relativně levné a chrání vás stejně jako banku.

Praktická rada: jak si zvolený správní typ pojistky

Když budete podepisovat hypotéku, doporučuji:

1. Požádejte o výběr pojišťoven – banka vám obvykle nabídne tři. Sejměte si ceny od všech. Rozdíl 500 až 1 000 Kč ročně se týká jen na první pohled málo, ale za 25 let hypotéky to je 12 500 až 25 000 Kč.

2. Vyberte si vyšší spoluúčast, pokud máte rezervu – spoluúčast 10 000 až 20 000 Kč snižuje pojistné o 15 až 25 procent. Pokud máte finanční rezervu na zvládnutí částečné škody, je to rozumné.

3. Zkontrolujte, co je v ceně zahrnuto – některé pojistky mají zdarma poradenství o prevenci, jiné ne. Některé pokrývají i právní pomoc, jiné ne. Detaily se liší.

4. Vezměte si pojistku zvlášť na movitý majetek – pokud máte doma elektroniku za statisíce, není pojištění do hypotéky dostačující.

5. Pravidelně si aktualizujte pojistnou částku – když si za pět let postavíte nový názor nebo koupíte nový nábytek, řekněte si o zvýšení pojistné částky. Není to samo sebou – musíte si o to řeknout.

Reálný příklad: kompletní scenář

Vraťme se k Tomášovi. Jeho finální situace:

Sdílet článek

Facebook Twitter